Druidství je živé, tak jako příroda kolem nás… stejně vitální a stále se vyvíjející a rostoucí… jako řeka, která sílí tím, jak do ní vtékají nové přítoky… druidství za dobu své existence, od starověku po dnešní dny, prošlo různými proměnami… a právě o tom je tato série článků… V první části jsme se podívali na svět starověku a co z něj přežilo, v druhé části jsme se podívali na druidské obrození, počátky moderního druidství… a v tomto třetím článku se podíváme na to, jak se druidství transformovalo během posledních sto let, jak reagovalo na velké změny ve společnosti, kultuře, vědách apod…
Druidské obrození (o kterém je předchozí díl této série), během kterého bylo druidství, v různých podobách, znovu vzkříšeno k životu a keltská kultura obecně se dostala do společenského povědomí, skončilo na přelomu devatenáctého a dvacátého století… události první poloviny dvacátého století (světové války, krize…) odvedly pozornost lidí na jiná témata… spiritualita a přírodní spiritualita o to víc, neměly v té době ve společnosti místo… byl to čas vážných a důležitých témat…
Šedesátá a sedmdesátá léta…
A přesto, přírodní spiritualita a druidství žilo dál pod povrchem… a vybublalo v šedesátých a sedmdesátých letech v podobě hnutí hippies, které nahlas provolávalo návrat k přírodě, přirozenosti a opravdové spiritualitě… v tomto mladickém, pubertálním a rebelujícím křiku hippies a „new age“ nebyl dospělý hlas druidů příliš slyšet… a přitom v této době druidství žilo naplno a procházelo dalšími proměnami…
Dvě stěžejní postavy té doby pro současné pohanství byli Gerald Gardner a Ross Nichols, v té době už v podstatě „staří pánové“ (bylo jim přes šedesát let) a dlouholetí druidové (členové Ancient Druid Order). Společně dali podobu konceptu osmi svátků kola roku, rituální struktuře magického kruhu, a dalším konceptům a technikám, které dnes považujeme za samozřejmé…
Tito dva pánové měli ale velmi odlišné povahy a postupně se vydali každý jinou cestou… Gardner založil moderní čarodějnictví, Wiccu, a Ross Nichols se dál věnoval druidství, studiu keltských mýtů a keltské spirituality a v roce 1964 založil druidskou skupinu OBOD.
Nové druidské skupiny
Order of Bards, Ovates and Druids – Řád Bardů, Ovatů a Druidů – se vydal jinou cestou, než do té doby všechny ostatní druidské skupiny – cestou demokratizace a otevření druidství světu… o druidské cestě začali mluvit veřejně, jako cestě zpět k přirozenosti, přírodě a sebepoznání, která je vhodná pro každého a přístupná pro kohokoliv, kdo má zájem… o OBODu jste už možná slyšeli, jejich členi jsme nejen já s Veru, ale i naši kamarádi Dave, Cerri a Siggy, se kterými jsme dělali rozhovory pro online kongresy přírodní spirituality… 😉
Další druidská skupina, která hodně ovlivnila současné druidství vznikla, možná překvapivě, v Americe… v roce 1963 vznikla na amerických vysokých školách skupina Reformed Druids of North America (Reformovaní druidové severní Ameriky) jako protest proti v té době povinné účasti na náboženské výuce… aby studenti nemuseli chodit na hodiny křesťanství, založili si své vlastní druidské náboženství… a co byl původně rebelský protest, to začali někteří brát vážně… a tak někteří jejich členové založili novou, už vážně myšlenou, skupinu ADF – A Druid Fellowsip (Společenství Druidů).
Velkým přínosem ADF je, že začali zkoumat druidství a keltskou přírodní spiritualitu od začátku, bez přímé návaznosti na evropskou okultní tradici… některé jejich koncepty, pojetí různých témat, ale také rituální struktura a další aspekty druidství jsou tak velmi obohacujícím přínosem k podobě současného druidství… a třeba právě rituální struktura ADF, která se velmi liší od tradičního magického kruhu, hodně ovlivnila i to, jakým způsobem děláme rituály my s Veru a našimi přáteli…
Další vlivy na současné druidství
Dvacáté století, a teď už vlastně skoro i první čtvrtina jednadvacátého století, přinesly velký posun v mnoha aspektech naší společnosti, a druidství, živé a vyvíjející se, na ně neustále reaguje:
Druidství hodně pracuje s myslí, proto je zde velký vliv psychologie – hlavně jungiánská psychologie, chápání archetypů a práce s nimi jako aspekty naší osobnosti, koncepty jako kolektivní vědomí nebo kolektivní trauma, objevy ohledně meditace, minfulness, psychosomatiky, eko-terapie… S mnoha z těchto věcí druidství pracovalo od začátku, spoustu toho ale do sebe začlenilo postupně, protože to rozvíjí přirozenou podstatu druidství…
V nedávné době přišel také velký rozmach environmentalismu – druidství bylo vždy pevně propojeno s přírodním světem… obrázek druida jako kněze přírody je vyloženě archetypální… v minulosti to ale bylo vnímáno často metaforicky, akademicky… nyní ale víme o propojenosti všeho života zde na zemi a že my, lidé jsme součástí přírody, že je důležité a léčivé být v přírodě a vystavit se elementům na vlastní kůži… druidská praxe tak už není jen intelektuální studium jako na počátku, ale je praktické, „umazané od hlíny a mokré od deště“…
Druidství se také otevřelo modernímu historickému výzkumu… nejen archeologii a zkoumání starověkých keltů, ale hlavně zkoumání sebe sama… druidství se nesnaží být tajemné a záhadné učení, které přežilo tisíce let… druidství zkoumá i své vlastní začátky, kdy se někteří snažili ho zabalit do aury tajemna a mystiky, a odkrývá a rozlišuje, co je převzaté z historie, co je moderní koncept, co je mýtus a co je pravda…
A co je nejdůležitější, tak zkoumá a přehodnocuje, co opravdu funguje a co je jen pověra… hledá, co je praktické, užitečné, funkční… nedrží se všech tradic jen proto, že to jsou tradice, ale bere si z tradic to, co se osvědčilo… a na druhou stranu, neodmítá moderní koncepty, poznatky a techniky, které dávají smysl a jsou hodnotné jen proto, že jsou nové…
A to je síla druidství… to je důvod, proč druidství přežívá a roste i dnes… protože se vyvíjí spolu s námi…
Tak, jak se měnila společnost, měnilo se i druidství… od druidů jako společenské vrstvy vzdělanců a kněží starověkého světa, přes uzavřené pánské kluby renezanční a osvícenecké Evropy, až po současné „moderní“ druidství, ne ve smyslu „nové“, ale ve smyslu „reflektující poznatky a potřeby současného světa“… druidství, jako otevřenou cestu spirituálního a osobního rozvoje na kterou se může vydat každý z nás…
…
A na cestu druidství se můžeš vydat i Ty… o druidském výcviku, ve kterém předáváme naše dlouholeté zkušenosti z druidství, přírodní spirituality a seberozvoje se dozvíš více ZDE…
