Dnes už se všeobecně ví, že příroda má ohromnou uzdravující sílu… pobyt v přírodě zklidňuje, uvolňuje stres a díky tomu pomáhá na fyzické rovině z mnoha neduhů a civilizačních chorob… Ale příroda dokáže také uzdravovat na vnitřní rovině… pomáhá zklidnit tok myšlenek, vymanit se ze zacyklených myšlenkových vzorců, uvolnit psychické vypjetí… s tímto efektem přírody pracují různé moderní směry – ekoterapie, lesní lázně, lesní mysl…
Pokud se ale stejně tak jako my zajímáte o přírodní spiritualitu a druidství, tak také víte, že příroda má nejen uzdravující, ale také obrovský sebe-rozvojový potenciál… Když se silou přírody a živlů pracujeme vědomě a rituálně, tak se účinky jejího vlivu násobí a kontakt s přírodou nám pomáhá už nejen dostat se z nepřirozeného, vykolejeného stavu bytí do přirozenosti – očistit hezký kámen od bahna – ale dokonce jít ještě dál, a to rozkrýt a aktivovat svůj nejvyšší potenciál – v tom kameni najít diamant…
Co je přirozenějšího než příroda?
Příroda sama o sobě je léčivá a pobyt v přírodě, v lese, na horách, u bublající řeky, za melodického zpěvu ptáků, harmonického ševelení listů ve větru, má příznivé účinky – tam se ocitáme „doma“, v našem přirozeném prostředí… tělo se tam automaticky zklidňuje, a dostává se ze sevření stresu a nervového napětí se vším co k tomu patří…
Mysl se také zklidňuje, nával nepřirozených impulzů zahrnující naše vnímání ustává, hlava přestává být přehlcená a v nepřetržitém vystresovaném běhu… Vzniklé vnitřní ticho dává možnost tomu, abychom vnitřně zaslechli nové vhledy a nechali k sobě přijít čerstvé impulsy a svěží inspiraci… vystoupením ze zaběhlé monotonie se cítíme občerstveni, revitalizováni a máme i energii jednat na základě nových uvědomění…
Prostě „vypadnout do přírody“ a „vyčistit si hlavu“ je samo o sobě úžasné… A to je jen „pasivní“ účinek prostého bytí v přírodě…
Když do propojení s přírodou jdeme aktivně, skrze vědomou práci s místy, krajinou, živly a s využitím druidských přírodních rituálů, tak se efekt násobí a posouvá na další rovinu… a pak pobyt v přírodě není už jen ten balzám, který jemně zaceluje rány na těle a psychice, ale je to vstup do hlubokého procesu léčení duše a probouzení v sobě jejích darů…
To je samozřejmě možné dělat i bez přímého propojení s přírodou, skrze klasickou i alternativní terapii, práci s traumatem, navracení ztracených částí duše atd. ale práce na sobě skrze přírodní rituály je přeci jenom jiná, taková víc organická.
Často totiž, když mám potřebu se na něco ve svém životě zaměřit terapií, koučinkem apod, tak jdu řešit to, co rozumově vnímám jako problém… něco, co vidím a přiznávám si jako problém… ale třeba to nemusí být to, co je pro mou duši a mou další cestu životem opravdu potřeba, to, co je hluboké a nechci se na to podívat… něco, co třeba příliš bolí, nebo si myslím, že to jsou jiné důležitější a praktičtější věci na práci…
V přírodě jdou totiž rozum, racionalizace a do značné míry i vůle stranou, a tak vyvstane na povrch vždy to aktuální, co je nejvíc potřeba… skrze uvolnění a ztišení vnitřního hlasu v přirozenosti a samozřejmosti přírodního prostředí, skrze rozplynutí ega a mysli v lůně matky země, může vyvstat a zaznít to nejhlubší, co mě může nejvíc posunout na cestě životem…
Jak takové přírodní rituály vypadají? Co si pod tím představit?
Může to být krátký prostý rituálek… po zklidnění a uvolnění se v klidu přírody to může být jednoduché napojení se na ducha místa – podívání se, co mi to místo reflektuje a ukazuje, jaké symboly – obrazy ve větvích stromů, tvar skály nebo mraků – co mi sdělují na symbolické rovině (ne racionální) – jaké si z toho můžu vzít poselství nebo zprávu…
Nebo to může být komplexnější práce s rituální strukturou, propojování se s živly, vytváření posvátného prostoru a času, pokročilejší ladění se na různé aspekty bytí, cesta do hlubších stavů vědomí a vnímání, abych lépe viděl, slyšel a vnímal co se kolem mě odehrává a jasně a nezkresleně přijímal poselství a vize od svých průvodců, předků a přírodních bytostí…
Skrze to, co v přírodě během tohoto rituálu prožiju, se mi může odreflektovat nějaká náročná životní situace, zážitek nebo zkušenost na základě které jsem mylně definoval, kdo jsem… a tím, že to takto spatřím symbolicky mimo sebe, v přírodě, mohu získat nový náhled, pochopení a přijetí, díky kterému si ten minulý prožitek zpracuji, uvolním energii zaseklou v minulosti a odkryje se mi i nový pohled na to, kdo jsem, jaká je má podstata, jak můžu probudit svou skrytou sílu a v životě realizovat a manifestovat svůj nejvyšší potenciál…
Uzdravující sílu přírody a přírodních rituálů tak můžeme používat jako úžasnou cestu seberozvoje, jak pro sebe, tak s jejich pomocí provázet ostatní na jejich cestě k sobě… tak, jako budeme s Veronikou provázet my vás během druidsko-šamanského výcviku: cestou přírodních rituálů… a tak, jako se během tohoto půl roku trvajícího výcviku naučíte využívat jejich sílu sami pro sebe, případně pro provázení ostatních, pokud to je něco, co vás v životě volá… Informace o výcviku a přihlášky najdeš ZDE.
