seminář Rituál zavinování

Hloubka, ticho, transformace, péče, podpora, hluboké léčení bolesti, smutku, přechod, naslouchání, příběh, uzavírání, znovuzrození….

O tom všem je rituál zavinování nebo-li rituál zavírání kostí.

Je to jeden z nejsilnějších přechodových rituálů, který jsem kdy zažila. Když jsem o něm slyšela poprvé, hned jsem zaslechla jeho volání, a tak jsem ho následovala a rituálem se nechala po svém druhém porodu provést. Neuzavírala jsem zdaleka jen porod, ale i další témata jako je smrt mé maminky a mého prvního miminka a také jsem vědomě vstoupila do ženství a uctila ho. Byl to pro mě tak silný, hluboký, transformační zážitek, že jsem se rozhodla se rituál naučit a provázet jím další ženy

Ale tím to neskončilo… začaly mě oslovovat další ženy PRŮVODKYNĚ, které se chtěly rituál naučit, a tak jsem ho začala i vyučovat.

Hloubku tohoto nádherného rituálu objevuji dodnes a nepřestává mě fascinovat.

Cítím obrovskou vděčnost, respekt a úctu k tomuto silnému transformačnímu procesu. A jsem nesmírně ráda, že jím můžu provázet a rituál předávat dál! A možná ho teď naučit i Tebe.

Na co se tento rituál hodí?

Historie rituálu

Slované brali zrození jako portál, bránu mezi dvěma světy. Ta se otevírá již 40 dní před porodem, už tehdy se začíná „něco dít“. Při porodu se musí žena plně otevřít, duše i tělo jsou dokořán. Žena při něm vchází do labyrintu pro své dítě, jde naproti duši a otevírá tuto bránu. Když žena rodí, je tedy „někde mimo“, mezi dvěma světy, mezi životem a smrtí. Z labyrintu musí žena zase vyjít a bránu – porod uzavřít. Protože co bylo otevřeno, by mělo být zase uzavřeno, aby energie a síla neutíkaly pryč.

Proto je důležité během prvních 40 dnů po porodu odpočívat, pečovat o sebe a hlavně nechat o sebe pečovat.

Poporodní zavinování se dělalo většinou 40. den po porodu. 40. den se měla brána uzavřít. Když se brána uzavřela, žena i dítě mohly žít plně v tomto světě. Nebyly v něm jen „na půl“.

Zrození každého dítěte je pro ženu iniciací a poporodní zavinování je završením této iniciace.  Zavinování je třešinkou na dortu iniciace, je tečkou, která dovršuje přechod „do ženy matky“. Je to rituál zcelení duše i těla, rituál obnovy ženy. To, jak žena prožije šestinedělí, kolik síly obnoví a nabere, pak má vliv na celý její další život. Proto je šestinedělí tak důležité a mělo by být posvátné.

V ČR se s tímto rituálem setkáváme také pod počeštělými názvy zavírání kostí nebo rituál rebozo/rebozo rituál, v angličtině „Closing the bones“, ve španělštině „Cerrada“, „Encaderamiento“ či „Manteo“. Rebozo nebo manta je latinskoamerický název tradičních šátků, které se používají při tomto rituálu. Ve slovanské tradici se pro tento zavinovací šátek používá název svivalník nebo pinta.Tento rituál tedy najdeme v určitých podobách prakticky po celém světě.

Jak už jsme si říkali výše, tento rituál není zdaleka jen pro poporodní období, ale pro všechny velké změny v životě člověka – ženy i muže, kdy je potřeba něco uzavřít a otevřít se novému.

Co se na semináři naučíš?

Organizační informace

dny zavinování

Než budeš rituálem provázet nějakou další ženu či muže, ráda bych, aby sis jím prošla ty sama. Protože každý z nás má ve svém životě období, které bylo bolestivé, těžké, transformační a je potřeba ho douzavřít, poléčit a vědomě přijmout jeho dary. A než provázíme někoho dalšího, musíme stát pevně ve své síle. 

K tomu jsou určeny 2 dny semináře navíc, kdy se domluvíte ve dvojicích a vzájemně si vyměníte rituál zavinování od A do Z – jen a jen pro sebe. Procítíte si jeho hloubku, zažijete ho na vlastní kůži a necháte se opečovat.

Co ode mě dostaneš?

Jak se přihlásit?

Pokud Tě seminář volá, napiš mi na veronika@spojenisprirodou.cz.

Proč do toho jít se mnou?

001_1901

Reference

Bára Lapčíková - reference