Poměrně dost lidí si v dnešní době začíná uvědomovat existenci Matky Země, tvořit si s ní nějaký vztah a brát na ni ohledy ve svém životě. Pokud čteš tento článek, tak zřejmě patříš mezi ně. 🙂 Ale přemýšlel/a jsi někdy o tom, kdo je mužský společník Matky Země?
Žijeme ve hmotném světě, jehož základem je dualita (a samozřejmě různé kombinace aspektů dvou extrémů, ale o tom až dále), což znamená, že vše má svůj opak/protějšek. Teplo a zima, světlo a tma, logika a intuice, aktivita a klid, mužské a ženské, Matka Země a … a kdo?
Matka Země a… a kdo?
Nabízí se více variant. Mohl by to být některý z bohů? Ale který? Nějaký sluneční bůh nebo bůh plodnosti? Těch je ovšem celá řada a navíc se liší kulturu od kultury, oproti tomu Matka Země není jen jedna z bohyň, ale má jednoznačně výsadní postavení. Je nábožensky neutrální a jednotná napříč kulturami.
Mohlo by se tedy jednat o Zeleného Muže? Ten má také určité výsadní postavení vůči hierarchiím bohů – jedná se o reprezentaci mužské síly v přírodě, například plodnost semen, silovou ochranu, ale také lov, agresivitu, atd. Ovšem tyto vlastnosti jsou vice spojené s přírodou jako takovou, a ne se Zemí celkově. K Matce Zemi se sice váže, ale trochu jinak, než jako přímý protiklad, jak si ukážeme dále v článku…
Pokud se podíváme k ještě fungujícím tradičním kulturám, například severoamerickým indiánům, Novozélandským Maori, či Havajské tradici, ale třeba také taoismu či hinduismu, tak u nich je protějškem Matky Země Otec Obloha (anglicky často Father Sky). Koncept „nebeského otce“ je ovšem v naší evropské kultuře poněkud problematický, protože je zatížený naší křesťanskou minulostí.
Kdo je Otec Obloha?
Rozhodně není možné ztotožňovat Otce Oblohu s křesťanským bohem, tedy ani nelze říci, že by Matka země byla protějškem křesťanského boha, což by se možná nabízelo, kdybychom se snažili vysvětlit přírodní spiritualitu z křesťanského hlediska, či naopak. Proto bych se raději vyhýbal pojmenování „Nebeský Otec“, přestože by to možná znělo méně kostrbatě.
Nelze ho ale také ztotožňovat s jinými monistickými koncepty, jako např. Logem, Brahmou, Univerzem, Láskou apod., neboť Otec Obloha, a Matka Země, oba vychází z dualismu. Otec Obloha totiž není univerzální, ale čistě „planetárně zemský“, stejně jako Matka Země. Zemská Matka Země je bezpochyby někdo jiný, než by byla například „Matka Země“ třeba na Marsu nebo jinde, a stejné je to i s Otcem Oblohou.
Kdo je tedy Otec Obloha? Pokud je Matka země symbolem hmoty, plodnosti, hojnosti, a spodního světa, pak Otec Obloha symbolizuje strukturu, organizaci, mysl, vzor, ideál, horní svět, atd. Ve zkratce můžeme Matku Zemi popsat jako „živoucí sílu (a sílu života)“ a Otce Oblohu můžeme označit za „strukturu a řád“: Otec Obloha dává vzor a Matka Země ho zhmotňuje.
Plodivá síla Matky Země je nezastavitelná a nevyčerpatelná, ovšem to, jestli se zrovna projevuje, ovlivňuje Otec Obloha – to on ovládá rytmus přírody, otáčí kolem roku, a určuje, zda je vhodný čas, aby se plodnost Matky Země projevila. Otec Obloha „oplodňuje“ Matku Zemi myšlenkou, předobrazem toho, co se má zhmotnit, kde a jak.
Matka Země a Otec Obloha… a Zelený Muž… a Luna??
Už jsme zmínili, že k Matce Zemi se svým způsobem vztahuje i Zelený Muž, ale je zde i další nad-(ne-)náboženská entita vyskytující se napříč tradicemi a kulturami, a to Luna (měsíc). Jak tito dva zapadají do našeho dualistického konceptu polarity Matky Země a Otce Oblohy?
Matka Země je sice primárně „ženská“, ale stejně tak, jako ženy mají určité mužské vlastnosti a mají svého vnitřního muže, tak i Matka Země má Zeleného Muže. Zelený Muž je tedy mužským aspektem projevů „živoucí síly“ Matky Země – totiž ne vše, co se týká plodnosti a hojnosti je „ženské“: plodnost semen, aktivní silová ochrana, agresivita zajišťující přežití, zásvětí, smrt jako opak života a nutný předpoklad znovuzrození, atd.
Nápodobně i primárně mužský Otec Obloha má svou vnitřní ženu a „struktura a řád“ mají i ženské aspekty, které reprezentuje měsíční entita Luna. Luna do daného řádu a organizace přináší aspekty cykličnosti, intuitivního napojení se na záměr a vyšší plán a logicky nevysvětlitelného chápání fungování světa.
V rámci duality, dvou opačných extrémů, Matky Země a Otce Oblohy, tedy máme ještě dvě další entity, podobně jako u symbolu Jin a Jang, kde Jin obsahuje zárodek/aspekt Jangu a naopak: známe Zeleného Muže, jako mužský aspekt ženské Matky Země, a Lunu, jako ženský aspekt mužského Otce Oblohy.
A co dál?
Chceš se propojit s Matkou Zemí a přírodou jako takovou? Připoj se k nám do 7. týdenního prožitkového online kurzu o Spojování se s přírodou, kde Ti předáme jednoduché tipy jak se s ní ještě více propojit.
Nečekej žádnou nudnou teorii a sezení u počítače. Tento kurz je prožitkový, takže Tě budeme neustále zvát k akci, k meditacím (vizualizacím), objevování, zkoumání a pobývání v přírodě.
Připojit se můžeš tady.
Budeme se na Tebe těšit!
Děkuji za tento text…v poslední době jsem o tomto tematu hodně přemýšlela, a nyní mám konečně jasno! 😊