Posledních pár let mám stále větší pocit, že čas letí jako voda. Některé důležité události našeho života kolem nás proběhnou (třeba jako první menstruace), aniž bychom se byli schopni zastavit a podívat se na to, co se nám zrovna děje, a jaký to má pro nás význam. Některé zážitky si prohlížím teprve po několika letech zpětně, a proto si čím dál tím víc uvědomuji důležitost přechodových rituálů.
Ty nás nutí se zastavit a projít různými fázemi života vědomě a s porozuměním toho, co se děje, a jak nás to ovlivňuje.
Proto bych se ráda zastavila u tématu menarché nebo-li první menstruace a toho, jak nás může tato zkušenost ovlivnit na spousty let dopředu.
Můj příběh
Některé mé spolužačky na základní škole dozrály v ženy a dostaly své první měsíčky už kolem svých 11 let. Často jsme se o tom bavily na ženských toaletách, kde nás nikdo z kluků nemohl slyšet, a měly jsme tak soukromí. Já jsem svou menarché dostala nedlouho poté.
Protože jsem už od spolužaček věděla spoustu věcí, nepřekvapilo mě, že jsem se jednou ráno probudila s flíčkem od krve na noční košili. Rychle jsem se převlékla a běžela za mamkou, která seděla v kuchyni a povídala si s kamarádkou, která u nás byla zrovna na návštěvě. Odloudila jsem ji stranou a svěřila se, co se událo. Mamka se na mě stydlivě podívala, donesla mi vložku, řekla mi, ať si ji připevním a odešla si dál povídat s kamarádkou, kterou nechtěla nechat dlouho čekat, protože se viděly po dlouhých letech.
Bohužel jsem nikdy neviděla, jak se vložka upevňuje. Dnes se tomu musím smát, ale tenkrát mě nenapadlo nic jiného, než si ji přilepit obráceně, asi jsem měla pocit, že tak bude lépe držet. Sundat ji, byl opravdu kumfšt. Brzy mi došlo, že to asi není to pravé ořechové, a tak jsem si ji nasadila tentokrát naštěstí již správně.
Nakonec se však ukázalo, že nešlo o měsíčky, ale jen pár kapek krve, které mi ulpěly na košili z jiného důvodu. Byla jsem zklamaná.
Nemusela jsem však čekat dlouho a za pár měsíců se moje první menstruace opravdu dostavila. Konečně jsem se cítila jako součást ženského kolektivu. Spousta mých spolužaček na své první měsíčky ještě čekala a já už byla ta zralá žena, která „to“ dostala.
A jak to vnímám zpětně?
Když se na to podívám zpětně, mrzí mě, že jsem tuto významnou událost jako je menstruace, k níž si budujeme vztah na celý život, neprožila vědomě a oslavně.
Mamka mě samozřejmě žádným přechodovým rituálem neprovedla, sama o něm nevěděla a neznala ani ženskou cykličnost a její dary. A tak jsem si pozitivní vztah ke své menstruaci musela hledat sama a trvalo mi to několik dalších let.
Zároveň jsem ale moc ráda, že v naší rodině menstruace nikdy nebyla tabu a ani se nenazývala prokletím žen, tetičkou z Červeného Kostelce, ženskými problémy apod. Dámské potřeby nám dokonce pravidelně kupoval táta, pro něhož to nebylo nic neobvyklého, a tak se měsíčky staly běžnou součástí mého života.
A to až do té doby než mi začaly nesnesitelné menstruační bolesti. Musela jsem zůstávat doma v posteli, protože jsem často prozvracela i celou noc. Vyzkoušela jsem desítky bylin a rad, jak na to, ale nic nepomáhalo. Nakonec jsme to bohužel “vyřešily” hormonální antikoncepcí. Při té jsem bolesti neměla a mohla jsem normálně fungovat.
Po několika letech jsem se rozhodla ji definitivně vysadit. Doputovaly ke mně totiž informace o tom, jak vlastně funguj,e a co to pro mě a mé tělo znamená. Cyklus se vzpamatoval naštěstí velmi rychle, problém však byl, že se mi vrátily tolik nenáviděné bolesti.
Co mi pomohlo zvládnout bolesti?
Se zvládnutím bolestí mi hodně pomohla knížka Rudý měsíc, kde je popisována ženská cykličnost a psychické změny, které ženu provází každým cyklem. Začala jsem pozorovat, co se ve mně děje a jak reaguji na jednotlivé fáze, více jsem se napojila na vlastní tělo.
Každá fáze cyklu je jiná. Vypozorovala jsem, že někdy hýřím energií, jsem ráda ve společnosti jiných lidí, zkouším nové věci a zkoumám svět okolo, v jiné fázi bych nejraději nevylézala ven z postele, raději bych zůstala ležet celý den a četla si a nebo si prostě jen tak brouzdala ve svých myšlenkách… Když jsem si uvědomila, že se to každý měsíc opakuje, a začala si podle toho v rámci možností přizpůsobovat denní režim, hodně se mi ulevilo.
Tuto znalost mi moje maminka ani babička bohužel předat nemohly.
Začala jsem také přemýšlet odkud se mohou bolesti brát, menstruace je přeci přirozenou součástí našeho života, tak proč by to mělo bolet. Po čase mi došlo, že mám v sobě potlačenou tvořivost, a že se bráním probíhajícím cyklům a změnám, které se ve mně odehrávají.
Definitivně jsem se s bolestmi vypořádala při kineziologickém odblokování, kde jsem viděla svojí babičku, která dostala měsíčky, ale protože nebyla v tomto směru vůbec nijak poučena, nechápala, co se děje a dostala obrovský strach z krve, která z ní vytékala.
Díky tomu jsem si uvědomila, jak moc je důležité, abychom své dcery a vnučky včas informovaly o ženské cykličnosti a připravily je na to, co se bude dít, až první menstruace přijde. A abychom i my samy hledaly nové cesty, jak se se svým menstruačním cyklem a sebou samými ještě více spojit.
Protože menstruace je velkým darem a možností, jak se žena může napojit více na své tělo a pochopit změny nálad a sil, kterými disponuje, svou tvořivost a je škoda této znalosti nevyužít hned od začátku a nebo se o ní nedozvědět vůbec a žít s menstruací jako s něčím, co je nevyhnutelné, nesnesitelné, otravné a s pocitem hlavně ať už je to zase za mnou.
Zvlášť když během celého života v součtu promenstruujeme několik let. 🙂
Přechodový rituál
Na závěr bych se s Tebou chtěla ráda podělit o jednoduchý přechodový rituál, který můžeš využít pro svou dceru a případně další dívky v okolí a také samu sebe v return verzi.
Na den, kdy Tvá dcera dostane první menstruaci, se připravte předem. Až ucítíš, že je vhodný čas, můžeš si s ní promluvit o tom, co menstruace znamená, proč ji ženy mají, a jak ji vnímáš Ty a třeba i o tom jaké menstruační pomůcky se dají používat a co vyhovuje Tobě.
V den, kdy Ti sdělí, že je to tady, můžeš vyzkoušet nějaké z těchto nápadů:
- vem si den volna v práci a buďte spolu (běžte nakupovat, projděte se v přírodě, dělejte to, co máte obě rády)
- pořiď dceři nějaký dárek např. šperk, který může nosit v době menstruace
- jděte spolu do cukrárny a dejte si něco dobrého
- zavolejte dalším ženám a udělejte si společnou oslavu (každá může něco přinést)
- povídejte si o menstruaci a jejím významu (plodnost, sex, tvořivost, cykličnost apod.)
- poraď dceři, aby si vedla deník a zapisovala si, jak se v jednotlivých fázích cítí
- proveď dceru meditací, při které se může napojit na své lůno a pohlavní orgány
- tancujte, kreslete, dělejte něco tvořivého
Nebojte se však zapojit vlastní fantazii a tvořivost. A pokud se budeš chtít dál inspirovat, velmi doporučuji knížku Rozkvétající žena.
Menarché return (zpětně) pro dospělé ženy
My, co už máme první menstruaci dávno za sebou, ale nevzdychejme, projít si přechodovým rituálem lze i zpětně. Tak můžeš prožít tento důležitý čas v životě ženy ještě jednou a tentokrát vědoměji a využít tak celý jeho potenciál pro Tvůj další život.
Co Ti může oslava menarché return přinést?
– vstup do vědomého ženství
– přijetí menstruace a ženství
– pochopení darů tvé proměnlivosti a cykličnosti
– přepsání špatných zážitků z první menstruace
– zmírnění bolestivé menstruace
– přijmutí svého těla v jeho přirozenosti
– zvýšení tvého ženské sebevědomí a vnitřní síly
– léčení ženské rodové linie
– spojení se s moudrostí našich předkyň
– načerpání podpory a síly v kruhu žen
– krásný zážitek, na který nikdy nezapomeneš
Pokud Tě rituál láká, napiš mi na veronika@spojenisprirodou.cz a rezervuj si své místo.
Více informací tady.
