Co jsou to přírodní bytosti nebo-li duchové přírody?
Odpověď není tak jednoduchá, je jich totiž mnoho druhů. Souhrnně by se ale dalo říct, že se jedná o „vědomí“. Vědomí jednotlivých kamenů, stromů, rostlin, ale i větších celků, řek, skal, lesů, pohoří, údolí, a také celých států a kontinentů.
Přitom platí, že například bytost celého lesa není jen součet vědomí jednotlivých stromů, ale něco víc, samostatná bytost, která zahrnuje i prameny, potoky, skály, zvířata a vše další, co „žije“ v daném lese. Přírodních bytostí je tedy mnoho úrovní např.: vědomí stromu – vědomí zahrady – vědomí údolí – vědomí pohoří – vědomí kontinentu – vědomí Země.
Bytosti jednotlivých stromů nebo rostlin je pro nás relativně snadné pochopit, jako lidé jsme také jednotlivá bytost. Nicméně pokud chceme chápat například ducha celého pohoří nebo zahrady, která sama o sobě zahrnuje stovky nebo tisíce jednotlivých bytostí, tak samozřejmě můžeme něco navnímat nebo přijmout nějaké zprávy, ale zcela pojmout a pochopit tak ohromnou komplexitu je pro nás nepředstavitelné.
Další věc, co si musíme uvědomit je, že vědomí přírodních bytostí funguje jinak než to naše lidské. My přemýšlíme převážně lineárně v konkrétních pojmech, kdežto přírodní bytosti bezprostředně v přímém prožívání a v emočně-myšlenkových obrazech. Proto nemůžeme očekávat, že s nimi budeme vést dlouhé filosofické debaty, ale spíš můžeme čekat náhlé vnuknutí či výměnu a vzájemné prolínání emočních vjemů, prožitků a obrazů.
To je také důvod, proč s nimi často pracujeme přes automatickou kresbu, abychom se zaměřili na prožitek a vyhnuli se pojmům, slovům a racionalizování.
A proč vůbec s přírodními bytostmi komunikovat?
Pokud je naším záměrem žít a být v souladu a v harmonii s přírodou, tak je nezbytné s ní i komunikovat, abychom jí nevnucovali své představy o tom, co je pro ni nejlepší, ale abychom nalezli to, co je opravdu nejprospěšnější pro obě strany.
Také pokud vidíme, že se nějaké přírodní bytosti nedaří a chceme pomoci, například rostlinám, stromům, pramenům apod., které máme doma, na zahradě, nebo kdekoliv jinde v našem okolí. Někdy stačí opravdu velmi málo…
Mohou nám také poradit, kam co vysadit, jak pečovat o rostliny a zvířata, kde je nejlepší místo na postavení domu, kde najít vodu apod.
Určitě Tě napadne spoustu dalších možností o čem s přírodními bytostmi mluvit a na co se jich ptát.
Co je ale důležité, vždy k nim přistupuj s respektem. Byli tu daleko dříve než my a bez nich by nic v přírodě a na našich zahradách nefungovalo tak, jak má.
Pojďme se teď podívat na jedno cvičení, která Ti může v komunikaci s nimi velmi pomoci.
Cvičení – automatická kresba
Pokud se teď chytáš za hlavu a říkáš si: „Já přeci neumím kreslit.“ Tak tuto myšlenku můžeš nechat úplně odejít. Toto cvičení není o malířských dovednostech, ale o intuici, umění se odevzdat a komunikaci s přírodou. Žádná kresba není dobrá ani špatná – může to být klidně i jen změť čar, které porozumíš jen Ty sám/sama.
Pojď si to zkusit.
- Běž na nějaké hezké místo v přírodě, do své zahrady či oblíbeného parku.
- Pohodlně se posaď, několikrát se zhluboka nadechni a vydechni. Uvolni celé tělo.
- Pomocí mantry Awen nebo Óm se nalaď na sebe i okolí.
- Až dozpíváš, chvíli pozoruj/poslouchej se zavřenýma očima okolí. Zapoj svůj sluch, čich, ale i hmat, případně chuť.
- V duchu nebo nahlas povolej přírodní bytosti. Nech přijít tu, která s Tebou bude chtít komunikovat. Může to být déva stromu, vodní žínka, rusalka, bytost ohně, vzduchu nebo třeba celé zahrady, lesa apod. Nech na nich, kdo se objeví.
- Nezapomeň jí poděkovat za její přítomnost a dej jí nějakou malou obětinku (dar). Hodí se například kameny nabitá čistá voda, vykuřovadlo, semínka, básnička, písnička, něco, co sami ručně vyrobíte a je v přírodě rozložitelné, apod.
- Můžete poprosit o vzkaz pro Tebe nebo jen o povolení zakreslit bytost či energii krajiny.
- Požádej bytost o vedení při automatické kresbě.
- Vezmi si čistý list papíru a vedle sebe rozlož pastelky.
- Zhluboka se nadchni a nech odejít všechny myšlenky.
- Popadni první pastelku, která Ti přijde pod ruku, nepřemýšlej nad tím, žádnou barvu nepreferuj, a začni kreslit. Nech svou ruku volně pohybovat po papíře. Až ucítíš, že dokreslila, odlož pastelku a vezmi jinou.
- Tento proces opakuj, dokud cítíš potřebu.
- Během toho nic nehodnoť, nepředvídej, co z toho bude. Buď uvolněný/á a klidný/á a nech vše volně proudit.
- Pokud se Ti zdá, že jsi moc v myšlenkách a přemýšlíš nad tím, co kreslíš nebo co z toho bude, zkus zavřít oči a kreslit poslepu.
- Až bude hotovo, podívej se na obrázek. Možná budeš překvapený/á, co jsi stvořil/a.
- Poděkuj bytosti, která Ti pomáhala, nebo kterou jsi zakresloval/a.
- Poděkuj místu, na kterém jsi byl/a, a pomalu se vrať domů.
- A pokud chceš, sdílej své kresby v naší uzavřené facebookové skupině Přírodní spiritualita, vytvoříme tam na ně speciální vlákno. 🙂
A co dál?
Pokud se chceš s přírodou propojit ještě hlouběji, vstup do našeho 7 týdenního prožitkového online kurzu Spojování s přírodou.
Získáš tam cenné tipy, jak s přírodou a bytostmi kolem nás komunikovat, jak obohatit své výlety o další rozměr a pocítit větší klid a harmonii ve svém životě.
Budeme se těšit!
