Kolo roku - cyklus ročních období

Kolo roku – co to je?

Rok plyne velmi rychle, roční období se střídají jedno za druhým, jsou tu Vánoce, najednou zas Velikonoce, letní dovolená a zase Vánoce…Znáte to? Takhle mi ubíhal rok za rokem, než jsem objevila kouzlo oslavy kola roku.

Najednou mělo každé období svůj význam.

Přestala mi vadit šeď listopadových dní, dlouhé zimní večery a kraťoučké dny, kdy člověk odchází z domova za tmy a za tmy se zase vrací. Zjistila jsem, že vše má svůj smysl a dá se toho využít, když člověk ví jak na to.

Dokázala jsem si více užít prvních jarních lístků i pestrobarevných letních květů, kterých si často ani nevšimneme, protože čas letí a soustředíme se na práci, školu, děti,….

Začala jsem být vědomě tady a teď a vychutnávala si každý den, vnímala změny okolo v přírodě, ale i změny, které probíhaly uvnitř mě, díky měnícím se ročním obdobím.

A oslava kola roku se stala přirozenou součástí mého života.

Připomíná mi, že život se pořád mění, není možné na něčem lpět, ale musíme jít stále kupředu, rozvíjet se.

Uvědomila jsem si, jak moc jsou naše životy v moderní společnosti monotónní, z práce do práce, ze školy do školy, pracujeme ať je tma nebo den, odpojili jsme se od vnímání přírody, nevšímáme si toho, co se děje kolem nás…

Kolo roku nám pomáhá tento styl života změnit a být víc v přítomnosti, užívat si každičké chvíle, protože víme, že se už nikdy nebude opakovat, napojit se na přírodu a její rytmy.

A jak že ta oslava kola roku vlastně vypadá?

Během roku slavíme 8 svátků (4 sluneční a 4 tzv. velké). A ty bych Vám ráda v rámci tohoto článku představila.
Většinu z nich budete asi znát z lidových tradic, které mnohé přetrvaly do dnešní doby, i když již ve své nevědomé formě a jejich význam se v běžné společnosti pomalu vytrácí. Někdy se z nich dokonce stává otrava (jako například z Vánoc), protože jsme zapomněli na to, co je vlastně jejich podstatou. A to je přeci velká škoda!

Pojďme tedy společně odhalit jejich význam!

Zimní slunovrat (Yule, Vánoce)

„při východu slunce uprostřed hlubokého lesa v mrazu a závějích sněhu
v kruhu nejbližších přátel s teplým punčem v ruce za praskotu plápolajícího ohně v krbu“

21. -22. 12.

Oslavujeme zrození nového slunce, kdy se po nejtemnějším období roku opět probouzí nová naděje.

O slunovratu nastává nejdelší noc roku. A tak máme možnost podívat se temnotě a chladu zpříma do očí. A obrátit se také do svého nitra, uctít svůj stín.

Rituálně zhasínáme oheň, abychom zažehli zase nový. Děláme to jako připomínku nově zrozeného slunce, které ráno znovu vyjde.
Nové slunce, které se zrodilo i po nejtemnější noci kola roku, symbolizuje vědomí, že jiskřičku světla, plamínek naděje můžeme nalézt v každé situaci, i když se nám zdá sebevíc beznadějná. A to je hlavním poselstvím zimního slunovratu.

Slunovrat je také svátkem, kdy se scházíme s rodinou a nejbližšími přáteli, abychom této temnotě čelili pospolu, v kruhu blízkých. A připomněli si, že na nic nejsme sami. A vždy je možné požádat o pomoc. A že i při nejdelší, nejtemnější noci lze zažít radost a hojnost (symbolizují je například dárky pod vánočním stromečkem nebo štědrovečerní večeře), stejně tak jako během těžkých chvil v našich životech.
Je to čas, kdy můžeme poděkovat blízkým za to, že jsou součástí našich životů.

Patří se vzpomenout si i na ty, kteří tu již s námi nejsou, na naše předky, kteří tu byli před námi, a na jejichž kořenech dnes rosteme.

A samozřejmě je to velmi vhodný čas na divinaci (věštění).

Imbolc (Hromnice)

„Za zvuku praskajícího ohně v krajině pokryté sněhem
Při slunečném dni, kdy je obloha modrá a sníh pomalu roztává“

1. – 2. 2.

Na Hromnice o hodinu více. Pomalu začíná být čím dál tím víc a víc světla. Dlouhá zima pomalu končí, i když může ještě napadnout sníh, v některých oblastech jsou již vidět první rostlinky, deroucí se skrz sníh na svět.

To nám může pomoci s projasněním našeho záměru, s vyjasněním si své vize, životního směru. Je to úžasné období na hledání jiskry inspirace, začínání nových projektů, ale i hledání nové práce nebo partnera.

Toto období je také spojené s keltskou bohyní Brighid – bohyní ohně, léčení, bardství, inspirace a kovářství. Proto se také s jejím požehnáním zapalují ochranné ohně, které nás mají chránit po zbytek roku nebo svíčky hromničky, které ochraňují před bleskem. Můžeme také požádat o požehnání našemu „řemeslu“.

Je to výborná doba pro rituální očistu, kdy ze sebe můžeme smýt vše staré a nepotřebné, co si po dlouhé zimě neseme sebou a nechceme si to už brát do světlejší poloviny kola roku.

Jarní rovnodennost (Ostara, Velikonoce)

„Za zvuku flétny tančíme a oslavujeme příchod jara
Za zpěvu prvních ptáků v korunách stromů“

20. – 21.3.

Oslavujeme příchod jara. Příroda se probudila ze svého spánku a vše začíná pomalu růst a kvést. Plodnost se vrátila zpátky na zem. Rodí se různá zvířata.

A tak se může z naší vize, z našeho záměru zrodit i konkrétní projekt nebo plán. Můžeme nechat rozkvést svou tvořivost a inspirovat se růstem prvních lístků.

Noc je stejně dlouhá jako den, a tak je dobré se zaměřit i na harmonii a stabilitu v nás. Co můžeme udělat pro to, abychom byli více v rovnováze? Které oblasti v našem životě jsou z ní vychýlené?

Když dosáhneme rovnováhy, tak může lépe růst, tak jako loď může snáze plout, když je moře klidné.

Opět je to vhodná doba pro očistu. Při jarním úklidu můžete přemýšlet o tom, co potřebujete uklidit ve svém životě a sami v sobě.

Beltain (Čarodějnice, Valpuržina noc, Filipojakubská noc)

„Za divokého víření v tanci kolem ohně
Pod zářícími hvězdami, za rytmu bubnu“

Noc z 30. 4. na 1. 5

Vše v přírodě bují a rozkvétá. Stromy a květiny jsou v plné síle a svou vůní a barvou přitahují včely a hmyz. Stejně tak i my můžeme pracovat na tom, abychom dosáhli svého záměru, cíle. Ne nadarmo se tato noc označuje za magickou.

Noci jsou už dostatečně teplé na to, abychom je trávili v přírodě a užívali si života plnými doušky.

Beltain je oslavou lásky, vášně, radosti, plodnosti, života a sexuality a to nejen jako posvátného spojení mezi ženou a mužem, ale i jako symbolu tvořivosti a kreativity člověka.

Při oslavách Beltainu nesmí chybět oheň. Skokem přes něj se můžeme nejen očistit, ale projevit i symbolicky odvahu jít za svým cílem a překročit všechny překážky, které nás na naší cestě čekají.

Letní slunovrat (Litha, Svatojánská noc)

„Za svitu světlušek
Při tanečním reji“

20. – 21.6.

Na Svatojánskou noc se otevírají poklady, a země začíná vydávat svou hojnost, své dary, zatím především ve formě listů a léčivých bylin.
Rostliny jsou v tomto období nejsilnější, protože mají možnost načerpat více energie během nejdelšího dne v roce. Poté se jejich síla začne přelévat do tvorby plodů a semen a obdobně se začnou zhmotňovat i naše vlastní záměry.

Síly letního slunovratu lze tedy využít i pro léčení.

Můžeme se vystavit slunečním paprskům v jejich největší síle, tak abychom načerpali energii a měli odvahu a dostatek sil podívat se na svůj stín, který se může projevovat jako nemoc.

Je to čas plný radosti, pohody, spokojenosti, naplnění.

Od letního slunovratu se dny zase zkracují, což je zajímavé si uvědomit, protože teprve nastává léto, období, které považujeme za nejsvětlejší.

Lughnasadh (Dožinky)

„V poli zlátnoucího obilí
S rohem plným medoviny“

1.8.

Pole začínají zlátnout a jsou připraveny ke sklizni, zraje ovoce i zelenina. Je horko a sucho, občas oblohu křižují blesky a zemi smáčí vydatný letní déšť.

Nadešel čas sklidit, co jsme zaseli. Poděkovat za hojnost, kterou nám země dává. Zrekapitulovat a s vděčností přijmout vše, čeho jsme tento rok dosáhli, co se nám podařilo. Oslavit náš úspěch.

Ale nejen to, měli bychom přijmout a poděkovat i za to co se přihodilo „zlého“. Protože jen díky životním lekcím můžeme růst. Jen ony nás nutí ke změně a posouvají nás dál. Proto děkujme za vše, čím jsme museli projít a hledejme na tom vždy něco pozitivního. Protože buď můžeme celý život truchlit a stěžovat si anebo to přijmeme jako dar, poučíme se, vezmeme si z toho všechno, co si vzít lze a vykročíme posíleni dál.

Lughnasadh je časem spolupráce, nacházení a uzavírání přátelství, svateb. Je symbolem tažení za jeden provaz, společné práce. Měli bychom vyčistit všechny vztahy, protože silné vazby a přátele budeme v období zimy potřebovat.

Podzimní rovnodennost (Mabon)

„Stoly se prohýbají
Burčák z korbelů přetéká“

22. – 23. 9.

Přichází babí léto, stromy se prohýbají pod tíhou úrody, noci začínají pomalu chladnout.

Je čas načerpat sílu před příchodem zimy, proto se na podzimní rovnodennost často pořádají rituální hostiny, které nás mají posilnit a připravit na temnější polovinu kola roku.

Den i noc jsou opět stejně dlouhé. Nastává čas na zklidnění a zastavení se. Procítění vnitřní rovnováhy a stability, dosycení toho, co je ještě třeba dosytit. A to nejen ve smyslu jídla, ale i vlastních potřeb.

Pomalu začínáme obracet svou pozornost z venku směrem dovnitř sama sebe.

Přicházejí chladnější dny a stromy zbarvují své listy. Vychutnejte si tu krásu! Za měsíc už uvidíme jen holé větve a na další lístečky si budeme muset několik měsíců počkat.

Mabon je svátkem radosti a hojnosti, ale s vědomím toho, že se pomalu blíží zima.

Samhain (Dušičky)

„V mlhou zahaleném lese na rozmáčené půdě
V chladu a temnu při svitu svíčky“

31. 10. – 1. 11.

Na loukách se povaluje hustá mlha, stromy již téměř shodily své listy, zavládlo hluboké ticho, už není slyšet ani radostný zpěv ptáků v korunách stromů. Větve se kymácejí se větru a půda je rozmočená od častých dešťů. Rána jsou již velmi chladná.

Nadešel Samhain, čas, kdy vše utichne a my se obracíme hluboko do svého nitra. Lidé chodí po ulicích se svěšenými hlavami, hluboko ponoření do svých myšlenek.

Je to čas přemítání, hodnocení, sebereflexe.

Na Samhain máme jedinečnou možnost podívat se hluboko do sebe a opustit vše staré a nepotřebné. Nechat zemřít a odejít i všechny myšlenky, které nám již neslouží.

Do dnes se nám dochovala tradice vánočního úklidu. I toho můžeme využít k tomu, abychom poslali dál všechny věci, které již nepoužíváme a spolu s nimi pustili i naši minulost.

V noci z 31.10. na 1.11. se otevírá brána mezi světy, hranice mezi nimi je velmi tenká a tak se patří vzpomenout si na své předky a milované zemřelé. S vděčností a třeba i odpuštěním zapálit svíčku.

V keltské tradici se Samhain považuje za konec roku. Nový rok začíná opět zimním slunovratem.

A kolo roku se točí dál….

Co dál?

Stáhněte si ZDARMA e-book o Kole roku a získejte tipy na Váše vlastní rituály/oslavy.

Příspěvek vytvořen 22

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek