Noc… Měsíc v úplňku… Taneční rej divokých žen za stříbřitého svitu Luny… Měsíc a spirituální práce s Lunou jsou často vnímány jako doména žen, jako základ a možná i výhradní doména ženské spirituality… Ovšem měsíc není jen ženská záležitost… V minulosti s měsícem a jeho fázemi vždy pracovali i muži, a byla by velká škoda, kdybychom my, muži, měli být ochuzeni o moudrost, dary, a magickou skrytou sílu, kterou měsíc nabízí… K tomu je ale potřeba začít Lunu vnímat trochu jinak, perspektivou mužské spirituality… Co to znamená? Na to se podíváme v tomto článku…
To, že s měsícem a jeho fázemi vždy pracovali i muži nám musí být jasné, když se podíváme, jak lidé v minulosti (a některé přírodní národy dodnes) žili… Potřebovali naplno využívat příležitostí, které jim příroda nabízela, a protože snad vše v přírodě se mění vlivem měsíčních fází, tak je vnímali a řídili se jimi.
Nemá cenu vydávat se na lov, když vím, že v určitou měsíční fázi jsou zvířata méně aktivní a lov by byl předurčen k neúspěchu. Kácet strom pro stavbu domu budu v tu chvíli, kdy jeho dřevo má nejlepší vlastnosti k tomuto záměru. Sázet budu, když jsou nejlepší podmínky, aby se rostlina ujala, a podobně…
A to jsme zatím zmínili jen vliv měsíce na hmotnou stránku světa… v jemnohmotné, spirituální rovině má měsíc nemenší vliv… znalost jeho působení nám může pomoci podpořit naše záměry, využít naplno potenciál rituálů, léčení, hledání vize…
Jako muži ale nemáme příležitost naladit se na cykličnost luny skrze naše tělo, tak, jako se to nabízí ženám díky jejich vlastní cykličnosti… Musíme si s měsícem vybudovat vztah jinak, najít si vlastní cestu k němu, nebo snad k ní, k Luně?
Ten Měsíc nebo Ta Luna?
Možná, že právě v tom se skrývá klíč k tomu, abychom si jako muži pro sebe odemkli potenciál Luny. V naší kultuře, v našich mýtech a pohádkách, je měsíc nejčastěji zpodobněn jako ona, Luna, paní měsíce, měsíční bohyně, takže k ní ženy mají přirozeně blíž…
Ovšem ne všechny kultury vnímají měsíc jako ženu, bohyni… když se podíváme do jiných světových kultur, tak snad v polovině z nich, v polovině světových mytologií nalézáme lunární bohy, nebo jiné ztělesnění měsíce jako muže… A ani nemusíme chodit daleko, kulturně i geograficky nejbližší nám jsou třeba Egyptský bůh Chonsu – Poutník nebo Severský bůh měsíce Mani, a můžeme najít mnoho dalších.
Tím samozřejmě nechci říct, že bychom jako muži museli nutně vnímat měsíc, Lunu, jako rodu mužského, abychom se na něj mohli ladit a mohli s ním pracovat… Vnímat Lunu jako tajemnou a magickou paní noci je podle mě stejně obohacující jako vnímat měsíc jako moudrého, kouzelného přítele poutníka…
Spíš bych chtěl, abychom se jako muži zamysleli nad naším vztahem k měsíci, podívali se na jeho různé tváře, našli si k němu každý svou vlastní osobní cestu a hlavně, abychom mu (i sami sobě) dovolili obohatit náš život a naši spirituální cestu o jeho kouzelnou podporu, moudrost a vedení.
Jak vnímáš měsíc Ty? Vnímáš jeho působení a pracuješ s ním nějak? Poděl se s námi v komentářích pod článkem…
A co dál?
A pokud by ses chtěl vydat spolu s námi na cestu za odhalením jeho síly a moudrosti, naučit se s ní pracovat a vnést ji do svého života a své spirituality, podívej se na náš online kurz Tajemství Luny.