Už dlouho chci napsat článek k současné situaci a vypadá to, že ten správný čas a inspirace je tu.
Věcí, které mě napadají, a které bych s vámi ráda sdílela, je hodně. Tento článek bude o tom, co vnímám jako nedůležitější, a to jak uchopit tuto nelehkou dobu jako úžasnou příležitost ke změně. Ke změně, která může vytvořit nový svět.
Nejvíc ze všeho se totiž bojím toho, že až to všechno skončí, svět se vrátí do starých zajetých kolejí…a to by byla obrovská škoda! Pro nás každého osobně, pro planetu i pro lidstvo jako takové.
Mám kolem sebe dvě skupiny lidí. Jedna čeká, doufá a věří, že to brzy skončí a pouze přežívá, dokud se nebude moci vrátit ke svému běžnému životu tak, jak vypadal před pandemií. Ale pak je tu i ta druhá, díky které kolem sebe vidím vznikat nové úžasné projekty, myšlenky a postoje. Životy těchto lidí rozkvétají, mění se (ne vždy je to jednoduché a snadné), ale snaží se jít kupředu a tuto situaci využít jak nejlépe to jde.
A je na každém z nás, jakým směrem se vydáme. A jakým směrem půjdeme jako lidstvo.
Teď máme jedinečnou příležitost se zastavit, uvědomit si, co doopravdy chceme a vydat se novým směrem anebo třeba i tím stejným ale vědomě a s pocitem vděčnosti.
Ráda se zabývám představou světa, kde by každý dělal to, co ho baví a byl plně sám sebou. Nebylo by to úžasné? Tolik radosti a svobody! Věřím, že to lze!
A teď už pojďme na pár konkrétních tipů a nápadů, nad kterými se můžete zamyslet.
Vnímám tři důležité oblasti:
1) Místo kde žiji
Přestaňme pokukovat po dálných krajích a pojďme se konečně podívat na to, co máme za domem.
Využijte a znovuobjevte dětskou zvědavost ve vás samých a podívejte se na místo, kde žijete jako byste ho viděli poprvé tzv. dětskýma očima. A možná budete překvapeni, co všechno objevíte a jak vás to povede dovnitř vás, zpátky k sobě samým, k vašim kořenům, hlubokému napojení se na bytosti a svět kolem vás a také do přítomného okamžiku, k tady a teď.
Svůj život totiž můžeme změnit jen a jen v přítomnosti. Nezměníme ho, pokud budeme pobývat v minulosti, ve snění o tom jaké to bylo, ani v obavách o budoucnost nebo v představách jaká bude, ale pouze tady a teď. A k tomu potřebujeme být i dostatečně zakotvení na místě, kde žijeme, a které nazýváme domovem.
Tady je pár tipů jak na to:
- Jak se cítím u sebe doma? Je mi tam příjemně? Můžu něco změnit, vylepšit, uklidit, porovnat, vyměnit, očistit? Projděte jednu místnost za druhou.
- Co vidím z okna?
- Jak na mě toto místo působí? Dodává mi energii nebo mě spíše vysává? Jaké emoce ve mně vyvolává?
- Jakou má historii? Co se tu odehrálo? Kdo tu žil?
- Jaké legendy a příběhy se o něm vypráví?
- Jaké rostliny tu rostou? Jsou léčivé, dají se jíst? Můžu si z nich něco vyrobit? Jak na mě působí?
- Jaké stromy vidím?
- Jaká zvířata tu žijí?
A ještě zkuste:
- Vylézt na nejvyšší kopec.
- Jít k nejbližšímu prameni, studánce, řece, tůňce, rybníku nebo potoku.
- Navštívit nejbližší skálu.
- Pozdravit památný strom a na chvíli si pod něj sednout. Podívat se na krajinu jeho očima. Co všechno asi už viděl?
Určitě vás napadne spousta dalších možností a já budu moc ráda, když je budete sdílet (v komentářích, emailem, ve facebookové skupině Přírodní spiritualita).
2) Vděčnost
Koronavirus nám ukazuje, že věci, které nám do teď připadaly samozřejmé, zas tak samozřejmé nejsou.
Kdo z nás za posledních pár let zažil nedostatek mouky, droždí, strach jít na nákup, nutnost vyrobit si něco sám, protože už to není dostupné nebo dokonce zavřený obchod, do kterého zrovna nutně potřebuje? V Česku asi nikdo. Spíš to vypadá jako popis nějaké třetí rozvojové země – jak jim s oblibou říkáme. Přišlo nám samozřejmé, že máme všechno ihned k dispozici a v té podobě v jaké zrovna chceme.
Stačí málo a najednou to zas taková samozřejmost není, že? Věřím, že spousta z vás s vděčností pracujete a pokud ne, vůbec nevadí, nikdy není pozdě začít.
Pár tipů jak na to:
- Večer přes spaním si projděte uplynulý den a poděkujte za všechny lidi, situace, místa, věci, úspěchy i neúspěchy, které jste zažili, a se kterými jste byli.
- Uvědomte si, jakou hojnost máte ve svém životě a poděkujte za ni. Můžete si to sepsat na papír anebo si to jen zvědomit. Soustřeďte se na všechny oblasti vašeho života: zdraví, vztahy – rodina, přátelé, kamarádi, známí, kolegové, sousedi atd., peníze, materiální věci (spotřebiče, jídlo, voda, oblečení, knihy, nábytek…), místo, kde žijete.
Zeptejte se sami sebe:
- Kde žiji v nadbytku?
- Co potřebuji a co už ne?
- Kde a co plýtvám?
- Jak mohu být více v souladu s přírodou a životním prostředím?
- Jak mohu podpořit lokálnost a obnovitelné zdroje?
- Jako mohu víc do svého života přizvat téma ekologie a více ho naplňovat?
Pandemie sebou přináší také strach o život a život našich blízkých.
Války a nemoci jsou děsivé a nikdo z nás je nechce zažít, ale jsou úžasné v tom, že v nás vyvolávají pocit vděčnosti za to, co máme a uvědomění si hodnoty života a hodnoty věcí a lidí kolem nás.
Protože to, že jsou dnes s námi, tak zítra už nemusí být.
Smrt je obrovské téma a velké tabu. Za posledních pár let, jsme ji hezky uklidili za zavřené dveře nemocničních pokojů, do nejzazších koutů našich životů. A hle, ona zase začíná vystrkovat růžky a vylézat ven. Nutí nás se tomuto tématu věnovat a znovu mu dát místo v našich životech.
Buďme tedy vděční nejen za věci, které máme, ale zejména za lidi, kteří nás doprovází na cestě naším životem. Nejde nám jen o nejbližší rodinu, ale i kamarády, známé, sousedy, učitele, lektory apod., které máte rádi.
Pár tipů jak na to:
- Vysílejte k vašim blízkým lásku místo strachu a obav. Můžete si na ně vzpomenout každý večer před spaní a pár minut věnovat tomu, že si budete představovat, jak otevíráte své srdce a lásku z něj k nim posíláte a hladíte je.
- Napište dopis, e-mail, sms nebo zavolejte každému jednomu z nich a poděkujete mu, že tu pro vás je. Řekněte mu, čeho si něm ceníte a vážíte.
- Vyrobte pro své blízké dáreček.
- Děkujte za každý den, kdy tu s vámi jsou, a který můžete prožít společně.
- Až to bude bezpečné, uspořádejte oslavnou hostinu nebo večeři, kam je pozvete a společně oslavte, že se máte.
3) Revize života
Karanténa je úžasnou příležitostí, kdy je možné se zastavit a zrevidovat svůj život. Až skončí, můžeme vykročit úplně novým směrem anebo tím stejným, ale vědomě a s vděčností. Pojďme toho tedy využít.
Vyhraďte si tedy na to čas a hledejte odpovědi na otázky:
- Kdo jsem?
- Po čem touží mé srdce?
- Jaké jsou mé sny? Jak si je splním?
- Co je pro mě v životě důležité? Jaké životní hodnoty zastávám? Opravdu je žiji? Jak je můžu více začlenit do svého každodenního života?
- Co je mé poslání?
- Co mě baví?
- Co mi dělá radost?
- Jaké jsou mé silné stránky? V čem jsem dobrý/á? Co mi jde?
- Jak se stravuji? Můžu něco zlepšit?
- Co dělám pro své zdraví? Co můžu ještě udělat?
- Jak se cítím? Proč se tak cítím? Co s tím můžu udělat? Jak se můžu mít líp? Co mi to chce říct?
Zkrátka pozorujte, co se ve vás děje a vraťte se k sobě samým.
Budu ráda, když nasdílíte své objevy a uvědomění v komentářích, emailem a nebo ve facebookové skupině Přírodní spiritualita, ať se můžeme vzájemně inspirovat.
Přeji Vám, ať najdete sami sebe a svou vlastní jedinečnou cestu dalším životem.
Při této příležitosti vznikl z iniciativy Jany Rosy virtuální ženský kruh ve skupině Podpůrný ženský kruh na Facebooku. Kde můžete najít další inspiraci a podporu nejen ode mě, ale i od dalších úžasných žen. Takže pokud chcete, připojte se k nám!
