V čem spočívá mužská cesta? Jaká je podstata mužského seberozvoje a mužské spirituality? A jaký je první a nejnáročnější krok na této cestě? Na to se podíváme v tomto článku…
O ženské cestě, ženském seberozvoji, se už mluví docela hodně, i v mainstreamové kultuře, ale o tom, v čem je specifická mužská cesta se moc nemluví, proto to pojďme trochu prozkoumat… Nejsnáze začneme tím, že si tyto dvě cesty dáme do kontrastu…
Ženská cesta je hodně o „cykličnosti“, o pozorování a prožívání cykličnosti v sobě, ve svém těle, emocích, myšlení, i ve světě kolem sebe. Mužská cesta naopak, na opačné straně spektra, spočívá v „linearitě“. Co to ale je „linearita“ a proč je pro muže důležitá?
Pojďme se podívat na archetyp „krále“: Jak se pozná dobrý král? Jednak ve své zemi udržuje stabilitu… není horšího krále než ten, který své názory, rozhodnutí a soudy mění ze dne na den… v takové zemi (rodině, firmě) se potom nedá žít, pracovat, radovat se. To je první důležitý aspekt linearity.
Linearita ale na druhou stranu neznamená stálost ve smyslu neměnnosti a nepřizpůsobivosti, naopak, je to postupný vytrvalý vývoj směrem k nějakému cíli, za nějakou vizí. A to je druhou důležitou vlastností „krále“: má vizi. Vizi, cíl, směřování, za kterými si jde a které dokáže definovat a vyjádřit, inspirovat jimi lidi kolem sebe, aby toho mohli společně dosáhnout.
První úkol
A tady se nachází první a asi nejdůležitější úkol na cestě muže… najít svou vizi. Vizi, která je opravdu moje, autentická, vycházející z mé podstaty, z mé duše. Nelze totiž hlásat cizí pravdu… Co by lid udělal s králem, který by hlásal cizí pravdu? Přinejmenším by ho nikdo nenásledoval… Jeho slovo by nemělo žádnou váhu, jeho rozhodnutí by nikdo nerespektoval…
Cesta muže tedy spočívá v tom, poznat sám sebe, své silné a slabé stránky, svou podstatu, své schopnosti a dovednosti, dary své duše, najít činnost, cíl, vizi, která mě naplňuje, inspiruje, posiluje, kterou dokážu komunikovat a inspirovat jí ostatní… A za tím si potom jít, žít to…
Nepřejímat a nesnažit se naplnit obraz sebe sama vytvořený rodiči, přáteli, školou, společností, partnerkou… ale najít to, co jsem opravu já… jako hrdina v pohádce, chlapec, který se stejně jako všichni ostatní nejdříve snaží najít poklad, ale postupně zjišťuje, že pro něj osobně vlastně žádný poklad není důležitý, že ve skutečnosti touží na své cestě najít něco úplně jiného… Když dojde k tomuto uvědomění, tak ten pravý příběh teprve začíná a teprve tehdy se vydává na tu správnou cestu… cestu muže.
A co ty, po jaké jdeš cestě? Jdeš svou cestou, nebo cestou někoho jiného? Hlásáš cizí pravdu, nebo už jsi našel svou vizi? A jestli ano, jak se ti daří ji realizovat?
