Veronika a kolo roku
„Vše začalo, když se u nás objevily první knížky o pohanství, žití v souladu s přírodou a jejími rytmy, o sebepoznání… Již tehdy jsem milovala přírodu, nadšeně sbírala bylinky… Oslava kola roku pro mě byla dalším logickým krokem, jak se ještě více napojit na sebe a na krajinu/svět kolem nás a žít vědomější život, který má nějaký smysl.
Byla jsem však sama a ve svém okolí neznala nikoho, kdo by to měl podobně.
Připadala jsem si v normální světě divná, jiná a neměla s kým sdílet své prožitky.
A tak jsem se rozhodla to změnit a takové lidi najít.
Pamatujete si ještě X chat? Tam vznikla první diskuzní místnost na toto téma. Po čase jsem se rozhodla uspořádat první „pohanský sraz“ a seznámit se tak s ostatními i osobně. Tehdy se nás sešlo skoro dvacet a mnozí z nás navázali přátelství, která trvají dodnes.
Postupně se přidávali další a další lidé, až se nám podařilo otevřít českou pobočku mezinárodní organizace PFI a nakonec jsme se rozhodli založit vlastní neziskovou organizaci pod názvem Č.P.S., ve které jsem byla dlouhé roky aktivním členem rady, předsedkyní i organizátorkou různých seminářů, workshopů, rituálů a bardských večerů.
Ale co je hlavní – konečně bylo s kým slavit pravidelně svátky kola roku a sdílet své prožitky!
A co mi slavení kola roku přineslo?
Rok plyne velmi rychle, roční období se střídají jedno za druhým, jsou tu Vánoce, najednou zas Velikonoce, letní dovolená a zase Vánoce..znáte to? Takhle mi ubíhal rok za rokem, než jsem objevila kouzlo oslavy kola roku.
Najednou mělo každé období svůj význam, přestala mi vadit šeď listopadových dní, krátké dny během zimy, kdy člověk odchází z domova za tmy a za tmy se zase vrací, dokázala jsem si více užít prvních jarních lístků i pestrobarevných letních květů, kterých si často ani nevšimneme, protože čas letí a soustředíme se na práci, školu, děti.
Začala jsem být vědomě tady a teď a vychutnávala si každý den, vnímala změny okolo v přírodě, ale i změny, které probíhaly uvnitř mě, díky měnícím se ročním obdobím.
Znáte cykličnost ženy? Její neustále se měnící energii během cyklu? Podobnou energii najdeme i v kole roku a když se ji naučíme využít, můžeme podpořit svůj růst, své projekty, kreativitu, svou výkonnost.
A navíc je to všechno obrovská zábava. Není nad to sejít se s přáteli, využít společný čas na plno, slavit a bavit se s vyšším záměrem.
Podařilo se mi propojit seberozvoj s rytmy přírody…
Z Č.P.S. jsem nakonec odešla, abych se mohla více věnovat své vlastní cestě. Už je to více než 5 let, co jsme si s nejbližšími přáteli založili sebezkušenostní skupinu, v rámci které pracujeme velmi intenzivně na sebepoznání právě v souladu s rytmy přírody, využíváme šamanismus, kolo roku, přechodové rituály, práci s předky, přírodními bytostmi, keltskými bohy, matkou zemí, ale i konstelace, vizualizace, meditace, vedeme také ženské i mužské kruhy a většina z nás prochází nějakým terapeutickým výcvikem.
Mým snem je poskytnout toto know how a techniky, které nám fungují, usnadňují nám život a dávají mu hlubší smysl i dalším lidem, kteří jsou na podobné vlně.
Aby nemuseli věnovat desítky tisíc korun a svůj drahocenný čas návštěvě různých seminářů, workshopů, přednášek tak jako já a mohli se rovnou zaměřit na to, co je ověřené léty naší praxe.
A proto jsem moc ráda, že Vám mohu představit první střípek z našeho výcviku, který Vás může velmi obohatit, tak jako obohatil mě.
Těším se na naší společnou cestu kolem roku a věřím, že když ji jednou absolvujete, už nebudete chtít přestat! 🙂„
Lukáš a kolo roku
„Už od dětství mám velmi blízko k přírodě, z velké části díky tomu, že jsem snad všechny školní prázdniny pobýval u dědy na chatě v Orlických horách. V létě jsme trávili celé dny v lese, večery u ohníčku, podzimy hledáním hub a zimy stavěním pevností ze sněhu.
Později jsem se začal zajímat o historický šerm a přidal se do nově vznikající šermířské a living history skupiny zabývající se rekonstrukcí keltské kultury a dobového života. Postupně můj zájem přešel ze šermu na keltskou přírodní spiritualitu a druidství.
Společně jsme nejprve slavili svátky Beltainu (čarodějnice) na oppidu Závist u Prahy a během let jsem začal pro naši skupinu pořádat i další Keltské rituály, nejprve zimní slunovrat, poté Samhain (dušičky) a postupně všech osm svátků kola roku.
A čím slavení kola roku obohatilo můj život?
Vede mě k lepšímu napojení na rytmy přírody a hlubšímu chápání přírodních, ale i vnitřních dějů a souvislostí. Tak jak jsem poznával krásy a sílu přírody, odhaloval jsem i své vlastní silné a slabé stránky a jak jsem začínal více chápat příběh kola roku, tak jsem snáze odkrýval i příběh svého života.
Jak šel čas, tak jsem se čím dál více soustředil na cestu přírodní spirituality, až jsem úplně přestal dělat historický šerm a začal se věnovat přechodovým rituálům, wydě (moderní verze „keltské jógy“) a následně józe jako takové, šamanismu, ogamu, seberozvoji a podobným aktivitám ať už sám, nebo s různými sebezkušenostními skupinami a absolvoval jsem mnohé semináře a workshopy.
Myslím, že jsem ušel poměrně dlouhou cestu, když si vzpomenu na jeden z prvních rituálů kola roku, který jsem pořádal. Jednalo se o zimní slunovrat, při východu slunce uprostřed hlubokého lesa v mrazu a závějích sněhu, kam nakonec dorazil jenom jeden člověk (ani jsem se nedivil, býval bych to taky vzdal, kdybych ten rituál nevedl), až po spolupořádání veřejných oslav svátků pro desítky lidí.
Nyní cítím, že nadešel čas, abych své zážitky a zkušenosti předával dál a sdílel s širším okruhem lidí a pokud Vás toto téma zajímá, tak třeba právě s Vámi.“